Když jsem pořizovala před rokem bike, přemýšlela jsem, jakým způsobem ho vlastně budu přepravovat. Na první pohled to vypadalo, že kole je větší, než celý
moje auto. Můj vůz je Citroen C1 (jsem na něj hrdá) a většina těch, kdo se odváží se mnou sednout do auta si myslí, že je to třídveřák - NENÍ!
První můj bike skill tedy byl, jak odmontovat zadní i přední kolo (nutná dovednost ho pak složit dohromady) a udělat z něj puzzle v autě.
Musím podotknout, že jsem se v této disciplíně vypracovala už poměrně vysoko, kdy celý proces zabral 3:27. Což na blondýnu dobrý. S myšlenkou pořízení zahrádky již nekoketuji.
Nadešel tedy páteček (pivííí) a plán zněl na víkend jasně - otevírá Dolní Morava - jedeme. S vidinou víkendu na biku a mimo město, házím věci do krosny (rosničky v Iphonu se mi snažily vnutit myšlenku, že asi zmokneme), zbytek věcí pojme IKEA taška, nakrmit dva hladové kočičí krky na celý víkend (jednodenní hladovky jsou prý cool), bike puzzle v autě a hurá na cestu. Z Brna vyrážím sama - nikdo jiný se do auta nevleze a další posádka dorazí v sobotu. S pražskou posádkou máme sraz na místě cca za 2,5 hodiny. Takže jsem si mohla dovolit i zabékat píšničky, Karlkulka (můj červený bike) to tiše akceptuje.
Na parkovišti na DM stálo už pár obytňáků, takže C1 tam zcela zapadlo - hmm možná tak barvou (jak pěst na oko no). Večer proběhla premiéra s jednorázovým grilem, kdy jsme nakonec použili i druhý, který byl na sobotu - wtf můžou uhlíky expirovat? Ale nakonec se povedlo a proteinová nálož zaplnila naše břicha.
Ráno nás vítala azuro obloha, takže umýt xichtík v ledovém potoku, udělat vajíčka, kafe a jdem na to.
Od minulého roku lanovku kluci "vytunili" a instalovali na sedačky chytrá zařízení, kde si sám kolo připneš. Potřeba trochu použít sílu, ale většina pokusů se vydařila, případně pomohli ochotní vlekaři. Díky kluci :) Dobrý je, že pro bikery je oddělný vstup a nemusí se tak mačkat s dalšími, kteří vyráží na jiné atrakce.
Na rozjezd dáváme modrý Selský flow, který si každý začátečník užije a hlavně může potrénovat klopenky a vlnky. Tady smrt v očích nehrozila a rozpumpovali jsme naše ztuhlá těla.
Místňák Luky, který sám traily na DM staví, nás protáhl Lesním - Mamutím trailem. Tam už je potřeba mít něco naježděno a naskákáno, pokud nechceš jezdit se staženýma půlkama. Nebo to prostě můžeš tlačit dole kopcom, což je ale někdy víc peklo, než to zkusit na biku.
Je to kombinace červeno - černého trailu a najdeš tam skoro všechno, co ke štěstí bikera potřebuješ - šutrovité pasáže, hrabanku, kořeny, klopenky, lavicové skoky, vlny, dropy…Každý dle svého gusta a odvahy. Jupííí jej :) hop hop..a to ještě není celý trail dostavěný, to teprve bude jízda!
Kolem 3 se naplnila předpověď a začal pořádný slejvák - nadešel tedy čas na oběd a pivo (konečně). Kdo chtěl být jak prase - a to doslova, mohl po dešti ještě vyrazit jezdit, ale my zvolili variantu - ulovíme někde uhlíky a podpalovače na gril, ať máme co večer jíst. Docela znavení jsme do sebe hodili maso, víno a poměrně rychle večer odpadli.
Nedělní ráno bylo trochu rozpačité, vypadalo to, že nezaprší a nezaprší. Vajíčka, kafe, druhé kafe…a ejhle, slunce na obloze (cca v 11:00). Neděli si užil každý po svém, někdo trénoval skoky, jiný zas techniku jízdy v klopenkách, sluníčko svítilo a bike park patřil skoro jen nám, top strop prostě.
Po 6 večer nasedáme každý do svých menších či větších vozů a vyjíždíme směr Brno nebo Praha. Po cestě nás provází kýčovitá duha, aby se nám vysmála, že víkend končí.
Na další výlet ale nemusíme čekat dlouho ;)
Dolní Morava bike park https://www.dolnimorava.cz/
